Zlodějka 2: Kapitola 2

***

„To je nepřípustné!“ křikl Salrien a zmuchlal dopis, který právě přečetl. Bez sebemenšího zaváhání ho hodil do hořícího krbu. Plameny zachvátily pergamen, který byl na okrajích zdobený modrým inkoustem, a přikrmily se na něm. Záhy se rozhořely ještě intenzivněji, jako by arcimágův hněv posílil jejich hlad, který kousek papíru nemohl ukojit.

Více »

Reklamy

Zlodějka 2: Kapitola 1

***

Bylo to už pár dní, co byla v Ardenu. Doufala, že když odjede, přijde na jiné myšlenky, ale začínala chápat, že před tím, co se stalo, se utéct nedá. Navíc jí docházely peníze. Naštěstí možností, jak nějaké získat, tu byla spousta. A když dostala chuť na jablko nebo sladké pečivo, prostě ho ukradla. Když chtěla pivo zadarmo, stačilo se přitočit k nějakému muži, který vypadal, že by nepohrdl ženskou společností. Když chtěla ušetřit za pokoj, věnovala pár svůdných pohledů bardovi a na další noc měla vystaráno. Už nekradla pro překupníky, protože najít nějakého v neznámém městě bylo velmi obtížné. Nikdo se nechtěl prozradit strážím a své obchody bokem držel pevně pod pokličkou.

Více »

Zlodějka 2: Prolog

***

Před poledním sluncem se mihl stín bíločerných křídel a na téměř nepostřehnutelný okamžik ho zastínil. Racek líně zakroužil nad nejvyšším stěžněm plachetnice nesoucí znak tarribëanského království a zamířil k pevnině.

Více »